A vracíme se domů...

A je tu den odjezdu.
Ráno vstáváme v 5.00, abychom stihli v 6.02 vlka z Faenzy na Florencii, kam přijíždí v 8.01 a máme tedy 28 minut na přesednutí na vlak do Pizy Centrale a odtud místním vlakem do Pizy Aeroporto.
Vlak měl sice 10 minut zpoždění, ale i tak jsme to ve Florencii docela v pohodě stihli.
V Pize jsme jen přešli na nástupiště 14 a hned vlak pokračoval na Aeroporto, bylo to super načasováno.
Tím pádem jsme měli v Pize asi 2 hodiny času. Oběhli jsme tak nějaké nezbytnosti a potom se již vydali k odbavení zavazadel a k letadlům. V bráně jsem stále pískal, takže kyčle je určitě kvalitní titanová... :-D

Včas jsme nastoupili do letadla a z okénka sledovali vše, co pod námi bylo během letu vidět. Docela to šlo, viděli jsme trochu i Alpy.

V Praze jsme přistáli na čas. Jak jsme přistávali, tak také začínalo pršet. Jana si koupila něco v letištní samoobsluze a pak také v Informacích lístky na bus a metro. Pak už jsme vyrazili na MHD, kde jsme čekali na bus 119, který nás dovezl na Dejvickou. Odtud jsme jeli metrem s přesednutím na Můstku až na Černý Most.  Trochu jsme se zde občerstvili a za chvíli nám jel autobus do Rokytnice nad Jizerou, který nás také měl vysadit v Lomnici.

Helence jsem poslal e-mail, že už vyrážíme busem domů, aby nás vyzvedla se zavazadly v Lomnici a také aby mi vzala petku na pár točených českých piv. Za chvíli mi volala, že by mne i hodila na Ploužnici, kde by měl být Jarda a to pivko si dali hezky tam. Takže dříve než domů jsem dorazil s Jardou na pivko na Plužnici. Helča mne pak hodila domů, kde jsem dostal od mamky výborné kyselo. No prostě, byl jsem zase doma...
Arivederci Italy!!!

Poslední den ve Faenze...

Protože jsem včera trochu dopisoval blog, tak se ráno moc nechtělo vstávat, ale vstal jsem docela včasně, již v 9.09... :-D

Lehká hygiena a snídaně a pak jsme již s Janou vyrazili do města se projít, koupit něco v cykloobchodě a dát si kávičku na náměstí.

 

Na náměstí jsme ještě vlezli do místní katedrály a chvíli se zde zklidnili. Opravdu tu byl krásný klid, ačkoliv Faenza proti Římu je hodně klidné městečko.
Potom jsme již vlezli do obchůdku něco koupit a v  kavárně na náměstí si sedli venku a dali si "latté machiato" pro Janu a já si dal "caffé americano", kdy donesou normální minikafe a k tomu vroucí vodu a studenou vodu na zapití...

 

 

 

Pak jsme se ještě prošli kolem náměstí a nasměrovali si to již k podchůdku  blízko Alenčina a Honzíkova domova.

Těsně před ním v takové dřevěné budově byla pizzerie, která nám byla včera doporučena, a tak jsme tam vešli.

 

 

Objednal jsem 2 pizzy a čtvrtlitru vína objedna půlitr, což potom bylo i cítit... Ale zvládli jsme to a po obědě již vyrazili na kávu domů, kde jsme čekali na Alenku. Já si vzal kávičku k notebooku a začal dopisovat blog z Itálie. Přece jen mi nějak zbyly resty.

Na chvíli jsem si i natáhnul, přece jen to vínko nás trochu ovínilo...
Pak již přišel Honzík z práce. Počkali jsme ještě na Alenku a vyrazili do města za nákupy. Přece jen jsme chtěli dovézt domů nějaké suvenýry z Itálie.

Po návratu domů, kdy mne moje nohy už docela bolely po tom pajdání po obchoďáku, jsem chvíli odpočal a pak jsme ještě všichni vyrazili na poslední aperitivo s dobrým nefiltrovaným, pšeničným pivem. Cestou jsme ještě raději koupili jízdenky na vlak na druhý den do Pizy. Původně jsem si chtěl dát jenom jedno, ale vzhledem k tomu, že jsou to všechno stejně jen míry "medium", tak jsem si dal dvě, tj. jako naše jedno velké a malé...

Pak už jsme vyrazili domů zabalit kufry a připravit se na cestu domů příští den.
Spát jsme šli po desáté s budíkem uchystaným na pátou ranní hodinu, protože vlak z Faenzy s přestupem ve Florencii do Pizy nám odjížděl už v 6.02 .

Cesta do Vatikánu

Ráno jsme vstali rozumně, po 8.hodině, tak abychom mohli kolem 9.vyrazit za krásami Říma, tentokrát hlavně Vatikánu...
Metrem od Pyramidy jsme dojeli s přestupem na Termini na stanici metra Otaviano-S.Peitro. Odtud nás již davy turistů přivedly na Piazza S.Pietro a k bazilice Sv.Petra. Byla zda dlouhá fronta lidí, snad 100m, ale plynule a dosti rychle ubíhala. Asi po 50m jsme se setkali s prvními Čechy. Shodou okolností to byli ti lidé, kteří se snažili předbíhat...
Po prohlídce rámem na kovové předměty už fronty šla rychleji. Omylem jsme se dostali do vchodu na kopuli, což však byla, jak se později ukázalo, dobrá volba. Protože schodů na ochoz kopule bylo 520 a s výtahem "jen" 320, tak jsme si koupili raději vstupenku s výtahem, který nás rychle vytáhl nahoru a také umožnil předběhnout nějakou školní třídu na výletě.
Po výstupu z výtahu ještě následovalo stoupání na ochoz. Jednu chvíli jsme stoupali mezi plášti kopule, bylo to opravdu úžasné.

 

Už pohled z kopule dovnitř baziliky byl úžasný, jen škoda, že nám ve výhledu a focení bránilo pletivo. Ale to člověk vcelku pochopí při té úžasné výšce. Lidi dole vypadali jako mravenečci.

O vnějším pohledu ani nemluvě. Obešli jsme ochoz několikrát a já nadělal spoustu fotek, ze kterých asi ještě spáchám i nějaké panorama, ale asi nejhezčí pohled byl dolů na svatopeterské náměstí. Byly tam však mraky lidí...

 

Po sejití níže jsme ještě udělali pár fotek věže, kopule i jedné zříceniny v oranžovém...

Potom už jsme sestupovali pěšky po schodech dolů do baziliky Svatého Petra. Vešli jsme do něj bočním vchodem ze schodiště a vstup to byl úžasný, monumentální.

Uprostřed byly za dřevěným zábradlím v zemi zabudovány desky s názvy různých katedrál ve světě, které byly ve právě vzdálenosti délky té které katedrály. Byla zde i naše katedrála Svatého Víta. Snad druhou nejdelší katedrálou ve světě, podle položených desek, se zdála katedrála Sv. Petra a Pavla v Londýně.



 

 

 

Na začátku v pravé části se nacházelo úžasné sousoší "Pieta" od Michalangela. Také zde byl dosti velký dav lidu, takže moc prostoru na rozjímání zde nebylo.

 

Procházeli jsme potom bazilikou a já fotil. Samozřejmě pozornosti ani neunikla úžasná kopule. Moc prostoru na rozjímání zde nebylo, neboť zde i chyběly vůbec lavice, takže jsme si moc sednout nemohli a nohy se začaly za chvíli také ozývat trochu bolestí. Posadil jsem se tedy alespoň na kamenný okraj, ale nějaký místní pořadatel mi rukou naznačil, abych se zvedl. Prděl (tedy obrazně řečeno) jsem na něj, protože neoperovaná kyčle přece jen pobolívala...

 

 Bylo zde skutečně stále se na co dívat. Přišli jsme také k soše, které snad všichni lidi osahávali nohy. Údajně to byla socha Svatého Petra a turisté tak činili pro štěstí.

 



Podle průvodce jsme také hledali Svatováclavský oltář, kde na bocích měl být Cyril a Metoděj. Skutečně jsme ho našli jako boční oltář v pravé zadní části. Bohužel se nemohlo blíže, takže jsem fotil trochu z dálky.  Ale zase se mi to povedlo s jedním jdoucím mnichem...

 

Asi po dalších 2 hodinách jsme už ukončili tu úžasnou prohlídku baziliky a vyrazili ven. Ta fronta lidí, která do baziliky vplouvala, stále plynule i vyplouvala, ačkoliv se tam lidé určitě zdrželi kolem 3 hodin.

I z venčí však ty pohledy byly krásné. Jediné co trochu chybělo, tak to bylo počasí. Ale i to se přece jen malinko oproti předchozímu dni vylepšilo.

Chtěli jsme si dát pizzu nebo alespoň chvíli někde posedět a občerstvit se, ale v okolí Vatikánu to bylo skoro nemožné. Pokud jsme si objednali pizzu napůl (ne že bychom šetřili, ale hlavně jsme na celou neměli chuť), tak hned byli velice neochotní a lehce nám naznačovali, že takhle ne...

Pokračovali jsme tedy od Vatikánu k Andělskému hradu u řeky Tibery. Až nahoru jsme nelezli a spíše to obešli a z mostu si to nafotili.

 



Ve zdejších informacích jsme chtěli získat mapu, ale oni neměli. Tak jsme si ještě zjistili nejjednodušší spojení na stanici Roma - Tiburtina, odkud jsme měli odjezd vlaku do Boloni a do Faenzy. Bylo však ještě brzo a navíc ta cesta byla vymyšlena pro kombinaci i s busem, tak jsme se vydali pěšky podél řeky až k mostu Ponte Cavour, kde jsme ji přešli a vyrazili směrem na Piazza Espagna ke španělským schodům. Tentokrát však to bylo se sluníčkem. Zde totiž byla stanice metra a odtud jsme tedy chtěli odjet k vlaku.
Kousek odtud jsme nalezli příjemnou pizzerii, a tak jsme si sedli a dali pro změnu zase jednou pizzu. Já s pivkem, Jana s nějakou blbou vodou... :-) Hezky jsme si zde v příjemném prostředí poseděli, pojedli, já si přidal kávičku a pak již vyrazili k metru.
Metrem jsme s přesedáním na Termini dojeli až na stanici Tiburtina. Vydali jsme se postupně s davem z metra. Za chvíli nás zarazilo, že jsme dorazili až do obrovské haly, kde nebylo ani živáčka... Celé nádraží totiž bylo nadzemní a ještě dosti rozestavěné. V prázdné velké hale byla obrovská elektronická tabule s odjezdy a příjezdy, ale nebyl zde ani človíček...
Potom jsme se přece jen dostali do již méně rozestavěné haly, odkud byly sestupy k jednotlivým nástupištím. Našli jsme informační kancelář i s čekárnou společnosti, se kterou jsme cestovali, a tak jsme jí využili a zde setrvali do odjezdu vlaku.
Asi čtvrt hodiny před odjezdem jsme sešli na nástupiště a zde vyčkali na vlak, kde jsme měli i místenky. Vagóny byl klimatizovaný a s místenkami to byla pohoda. V Boloni jsme úspěšně přesedli na vlak do Faenzy a v klidu si již vychutnávali závěr cesty s těšením na dobré pivko.

Konečně jsme vystoupili z vlaku ve Faenze a po vyjití z podchodu na nás již čekali Alenka s Honzíkem. Vyrazili jsme rádi k nim domů. O to větší radost mne čekala, když jsem obdržel františkána - německé, pšeničné, lahvové pivo. Povídali jsme si o zážitcích z Říma a čas nám pěkně plynul. Tak krásně, že jsem si ještě dal jednoho františkána, kterého jsem si vzal nahoru k počítači, abych trochu dopsal své resty na blogu a po půlnoci jsem už pak také zalehl.

Cesta do Říma

Je tu pondělí.
Ráno vstáváme velice brzo, již v 6.15 a po ranní hygieně a snídani vyrážíme na nádraží, odkud nám odjíždí v 7.35 vlak do Boloni, kde máme přesednou na vlak do Říma.
S Alenkou jsme zrovna koupili i jízdenky na cestu z Boloni, až pojedeme z Říma. Vlak z Boloni jsme měli již zarezervován i s místenkami, což bylo moc fajn, protože do Boloni bylo tak narváno, že jsme celou cestu stáli. Naštěstí to bylo jenom asi 40 minut.

V Boloni jsme našli nástupiště vlaku č.9911 do Roma-Ostiense. Místenky přišly vhod a byly to superstrávené 2 hodinky... Raději jsme si o jednu stanici zajeli (lístky jsme měli jen do Roma-Tiburtina), protože zamluvený hostel jsme měli kousek od tohoto nádraží.
Dle namalované mapky (adresa byla již mimo zapůjčenou mapku od Honzíka) jsme dorazili na místo určení, ale tam nás poslali na přesnější adresu hostelu BB Piramide, Via Federico Nansen 88. Byla to výšková budova, podobná kancelářské budově v Kodaňské ulici v Praze... Naštěstí jsme se doptali na recepci a museli zavolat na kontaktní číslo. Přišel Ital středního věku a vzal nás do 5.patra do svých komnat... Byl to pěkně zařízený dvoulůžkový pokoj s příslušenstvím. Snídaně byla připravena i na stole. Kávovar byl sice na chodbě, ale dělal kávu čerstvě namlel a z ní udělal "caffé lungo" či "caffé espresso". Já si většinou dával "double caffé lungo" a bylo to super.

 

 

  Obdrželi jsme klíče ode všeho, i od sejfu, odložili jsme některé věci a vyrazili do Říma. Pěšky jsme došli na metro k Pyramidě a odtud metrem přejeli, museli jsme přesednout na stanici Termini, až na Piazza del Popolo. Chtěli jsme vylézt až nahoru na vyhlídku, ale v půlce začal docel pršet, a tak jsme sešli dolů, kde na rohu náměstí byla kavárna. A co myslíte, že jsme si dali? No jasně, dobrou římskou kávu...

 

Potom jsme vyrazili ulicí via del Babuino směrem k náměstí Piazza di Spagna. Zde jsme vylezli španělské schody a potom sešli dolů k náměstí. Zde bylo hodně lidí, ale začalo docela silně pršet, takže se to začalo hemžit různobarevnými deštníky.

 

 

 

 

Odtud jsme vypálili k fontáně di Trevi, ale začlo lít, takže jsme se museli trochu schovat v nějakém obchůdku. I tak jsme měli kalhoty až po kolena mokré. K fontáně jsme dorazili a počasí se i trochu uklidnilo, ba i sluníčko na nás vykouklo. Bylo to moc fajn. Zde jsme nakousli i čokoládu Dany Brožkové věnované za tímto účelem... :-)

Odtud jsme pokračovali přes Piazza Colona, Piazza de Montecitorio na Piazza della Rotonda k Pantheonu.

Do něho jsme s úctou vešli a strávili drahný čas, však to také stálo za to.
Neušli jsme ani 100 metrů a narazili na kostel S.Maria soppra Minerva. Byl moc zajímavý, a tak jsme také vešli a vůbec nelitovali. Stálo to za to.

 



 

V průvodci, co má Jana, je psáno, že první den v Římě se má vše dělat trochu jinak, jen se procházet, spíše bočními uličkami a tu posedět u vínka, tu u kávičky, tu u pivka. No prostě nasát tu atmosféru Říma i trochu jinak. A vzhledem k tomu, že se začal ozývat i hlad, tak jsem si prosadil, že navštívíme nějakou pizzerku. Po cestě se nám namanula pizzerka Caffé degli Angeli v ulici via del Gesú 94, kde na nás byli velice příjemní.

Dali jsme si s Janou 2 pizzy a čtvrtku vínka (s tím měli problém, protože tomu neuměli přiřadit cenu, protože vínko dávali od půlitru výš, na takové malé množství nebyl zvyklí). Venkou bankovku vzali, ale ochotně ji někam vyběhli rozměnit. Dostali jsme však 10% slevu s tím, že je na internetu doporučíme, navíc mi věnovali tužku, která se možná Tomášovi bude hodit do jeho nepřebírné sbírky.

 

Potom jsme se vydali k nedalekému náměstí Piazza Venezia. Je úžasné a monumentální. Obešli jsme je zprava a vylezli na vršek, kde jsme také našli i lvici kojící Romula a Réma. Pak jsme sešli na druhou stranu. Na této straně byl krásný výhled na Forum Románum.

Celé jsme to obešli a přiblížili jsme se ke Colosseu. Chtěli jsme ještě vejít, ale bylo již přesně 19.00, a tak už bylo zavřeno, ačkoliv měli psáno do 19.15.

Pokračovali jsme pak kolem Palatina a Circo Massima k Pyramidě a našemu hostelu. 
Asi 800 metrů před cílem jsme našli nějakou restauraci, sedli venku, neboť mne už zase bolely nohy, a já si dal pivko a Jana džus jablečný. Jenom mne mrzelo, že jsem si nedal druhé. Ale co bych neudělal pro mnaželku, že? :-) Dokonce jsem si mohla dát "large bier", což je náš tuplák. Nakonec jsem si dal "medium bier", což je na naše 0,4 litru. O malém jsme ani nemluvili, neboť jejich "small bier" je pouze 0,2 litru...

 

Na hostel jsme dorazili asi v půl deváté, dali si ještě kafe čerstvě namleté a po sprše přišlo mi obrovsky vhod.

No a pak už jsme zalezli do postýlek, připravit se na další den v Římě, tentokrát na Vatikán...